Mąʼiiłtsooí

"Wikiibíídiiya" bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ
Jump to navigation Jump to search
nihookááʼ naaldeehii
Dahináanii Chess rat45.svg NaaldeehiiChess rat45.svg Bidoh DahólónígííChess rat45.svg Bikʼiiz NaakiígííChess rat45.svg Bííghą́ą́stsʼǫǫd DahólónígííChess rat45.svg Bíígháán DahólónígííChess rat45.svg Biyaatsʼiin DahólónígííChess rat45.svg Bidił Daazdoígíí dóó DaʼałtʼoʼígííChess rat45.svg Biishchʼid DahólónígííChess rat45.svg Náhookǫs biyaadi HadahóólįįdígííChess rat45.svg Bidił Daazdoígíí dóó DaʼalghałígííChess rat45.svg Mąʼii DeinoolinígííChess rat45.svg Mąʼii Ndahalinígíí Chess dat45.svg
Mąʼiiłtsooí
Tséélaałgaii [1]
Status iucn3.1-NVlin7.svg
Vulpes vulpes laying in snow.jpg
Ndaʼałkaahí bikʼehgo
Vulpes vulpes
wolyé
Náhookǫsjí Kéyah Dah Siʼánígíí 
dóó Tó Wónaanídę́ę́ʼ Bilagáana Bikéyah
naaldeehii daʼalghałígíí
Wiki-Vulpes vulpes.png

Mąʼiiłtsooí éí naaldlooshii daʼalghałígíí dah yikahjí atah yisdzoh, áádóó éí Náhookǫsjí kéyah dah siʼánígíí bikááʼgóó dóó Tó Wónaanídę́ę́ʼ Bilagáana Bikéyahdi dóó Ghą́ą́ʼaskʼidii Biłikahii Bikéyahdi dóó Biʼééʼ Łichííʼí Bikéyahdi dóó Chʼah Diʼilii Bikéyahdi dóó Tsiiʼyishbizhí Dineʼé Bikéyahdi hólǫ́, áádóó áadi hahóólįįd jiní; dííshjį́į́góó éí Nahatʼeʼiitsoh Bikéyahdi hólǫ́ ałdóʼ. Tséélaałgaii ałdóʼ dabijiní ńtʼę́ę́ʼ.[1] Ndaʼałkaahí dóó ééʼdeetįįhii éí "Vulpes vulpes" deiłníigo dayózhí.

American Red Fox.jpg

Mąʼiiłtsooí éí tsintah dóó hodiłchʼiltah naagháa łeh, áádóó éí baʼáandi (niʼtátʼah) ałhosh.

Ánoolinígíí[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]

Mąʼiiłtsooí éí 23–35di asdzoh áníłnéez łeh, áádóó éí 6–24 dahidídloʼ áníłdáás; bitseeʼ éí 12–19di asdzoh áníłnééz;[2] bikąʼígíí éí baʼáádígíí yilááh áníłtso. Łaʼ éí daaltsxo, náánáłaʼ éí łichíiʼgo ndaashchʼąąʼ. Bikʼos dóó biteeldę́ę́ʼ éí daalgai.

Chʼiyą́[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]

Mąʼiiłtsooí éí alghałgo naaghá; naaldlooshii yázhí (naʼastsʼǫǫsí da, łéʼétsoh da, nahatʼeʼii da) haalzheehgo naagháa łeh. Tsídii dóó naalʼeełí yilghał ałdóʼ. Tábąąhgóó mąʼiiłtsooí dahinánígíí éí łóóʼ deilghał ałdóʼ. Abínígo dóó hííłchʼįʼgo haalzheeh łeh.


Nuvola apps kdict.pngbitsʼą́ą́dóó ééhózinii

  1. ^ 1.0 1.1 Díí bízhiʼ éí 1912 yę́ędą́ą́ʼ naaltsoos ályaaígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ; éí naaltsoos bikáaʼgi éí kótʼéego akʼeʼeeshchį́: tsēˊlāłgaĭ
  2. ^ Burnie/Wilson. Animal. Dorling Kinderley. London, Tótaʼ Dineʼé Bikéyah: 2011./n.169 góneʼ