Góóhníinii

Naaki ałʼąąh átʼéego azhíʼ:
Eastern Navajo dialectjiʼ éí Havasupai Dineʼé (Supai) dóó Hualapai Dineʼé, Góóhníinii deiłní (Tʼáá ałaʼiʼ azhíʼ choʼdaʼyoołʼį́ʼ).
Naaná Western Navajo dialectjiʼ éí Havasupai Dineʼé Góóhníinii deiłní, áádóó Hualapai Dineʼé éí Waalibéí Dineʼé deiłní.

Díí kweʼé naaltsoos bikáaʼgi saad shijaaʼígíí éí Góóhníinii yaa halneʼ dooleeł. Waalibéí Dineʼé ałdóʼ baa yídíiłtah shį́į́.

Góóhníinii Dineʼé éí bitsį́ʼ yishtłizhii Dineʼé átʼé. HavasuʼBaaja éí yééʼadaʼdooʼjiʼ (Tó dootlʼizh Dineʼé), díí bitsį́ʼ yishtłizhii éí Hoozdo Hahoodzodi kédaʼhatʼiʼ (36°12′10.01″ NHK dóó 112°42′11.02″ EʼE). Bidaʼháʼaaztʼiʼ tsékohgoʼyá (Tsékoh hatsoh) daʼbiighan áádóó akwiiyá kéídaʼhatʼííhgo tseebidi neeznadiin doo biʼaah naháí akwiiyáʼ daʼbiighango. Góóhníinii Bikindi éí naaltsoos ninádaʼhajééʼiʼdi tʼáádi łį́į́ beeʼnagééh.

Diishjįʼdi éí akwííshį́įdi mííl bílaʼashdlaʼí (chʼá niidaʼkaiígíí) tsékohgoya adaʼdakáá, díí éí aadi táágo adahiilį́ʼ déínééłʼį́ʼ yiiniiyéíʼ.

Nitʼąąʼ nahané

Góóhníinii Dineʼé éí Bidaʼháʼaaztʼiʼ tsékohgoyá dóó bidaʼgo kéídaʼhatʼííhgo tseebidi neeznadiin doo biʼah naaháí, táʼdaʼdinééhgo. Shį́go dóó dąąʼgo éí bidaʼháʼaaztʼiʼ tsékohgoyá kʼéʼdaʼdidlééhgo daʼbighan, áádóó haigo éí tsé biidaʼgo daʼbighan dóó aadi nidaalzhéégo nidaʼbeehaiʼ. 1882 yihah yę́ędą́ą́ʼ éí Wááshindoondę́ę́ʼ kéyah yaʼhadéízdzoʼ "Havasupai Indian Reservation" wolyéego, díí kéyah éí 518 acres (2.10 km²) aniiłtsohgo. Díí éí bidaʼháʼaaztʼiʼ tsékohgoyáʼ, áádóó 1975 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí 185,000 acres (750 km²) aniiłtsohgo kéyah baʼnadéídzoʼ (akóʼgo kéyah nitsá silį́į́ʼ). Kʼadi éí Góóhníinii Dineʼé kʼéʼdadilééhgo daʼbighan áádóó chʼáʼ niidaʼkaiígíí ałdóʼ bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ béeso alʼį́ʼ. Bílaʼashdlaʼí daaltáʼ yę́ędą́ą́ʼ éí 639 aneelʼą́ą́h Góóhníinii kédaʼahtʼį́ʼlá, áádóó naakidi neeznaadiin anééląąhgo éí Góóhníinii yéíʼadaʼdoojiʼ.

Góóhníinii biWááshindoon

Góóhníinii biWááshindoon éí baʼandaʼiiniiłgo daʼnaʼhaaztʼą́ʼ, naaná Naatʼáániishchíín (Bureau of Indian Affairs / BIA) éí siláo biłdaʼiinishjiʼ yikʼiʼ déízʼį́į́h, áádóó Indian Health Service wolyégiʼ éí azéé ą́lį́ʼjiʼ yiiłnidaalnish. Áádóó Góóhníinii biWááshindoon éí atʼiisgo baʼnidaʼanish, naaná Wááshindoon biprograms ałdóʼ daʼyiyééł yéédi. Áádóó chʼá nidaʼkaiígíí (tourist), biłnidaʼanishjiʼ tʼáá nitsʼaaʼgo baʼnidaʼanish.

Góóhníinii bizaad

Góóhníinii bizaad éí "Upland Yuman" dialect wolyéígíí átʼé; áádóó hastʼąądi neesnaadiin bílaʼashdlaʼí yééyaʼdaałtʼiʼ, díí éí Góóhníinii bikéyahdi daʼbighan. Áádóó tʼáá ałtsoʼ Góóhníinii bizaad yééyaʼdaałtʼiʼ. Naaná Góóhníinii bizaad éí Waalibéí Dineʼé bizaad asdą́ą́ bił ałhééłtʼéʼ áádóó Dilzhíʼí Dineʼé bizaad ałdóʼ asdą́ą́ bił ałhééłtʼéʼ akó ndi tʼáá ałʼąąh átʼé. Áádóó Góóhníinii bizaad éí naaltsoos bikáaʼgi naʼhashjáá áádóó naaltsoos bikáá adaalyáʼgo beenidaʼniidéí. Akó ndi Góóhníinii, Waalibéí, dóó Dilzhíʼí Dineʼé tʼáá ałʼąąh daʼhiikááʼ.

Kin daʼshijááígíí

Góóhníinii Bikin éí "Havasuuw" wolyé, Góóhníinii bizaadjí. Díí kin daʼshijááígíí éí Bidaʼháʼaaztʼiʼ tsékohgoyáʼ shijáá. Áádóó Góóhníinii Bikindi éí Góóhníinii biWááshindoon bikin naazniil áádóó aadi éí 500 bílaʼashdlaʼí daʼbighan. Góóhníinii Bikin bichʼíʼ atiinígíí éí atiin iildeezh Route 66 bikáá doohółdaʼ adiilwóʼ, áádóó atiin iildleezh BIA 18 (Indian Road 18) wolyéígíí bikáá hółʼoolwołgo 60 tsin sitʼąʼ anzaadi hółnaʼalwóʼ. Áádóó éí tsé daʼjiʼ hółnaʼalwóʼ (Aadi éí Hualapai hill top hólyéʼ), áádóó éí tʼáániʼ atiin éí doodaiiʼ éí łį́į́ beeʼgo téiyá (8 tsin sitʼąʼ anzaadi / 13 km). Naaná bikáá naʼoobaałiʼ beeʼgo ałdóʼ adaʼjiigáá Góóhníinii Bikinjiʼ. Góóhníinii Bikindi éí 136 kin siniil áádóó chʼiyaan daʼdąʼ bahoghanígíí aadiłaʼ siʼąąh, díí éí "Café" wolyé. Áádóó naalyéʼiʼ bahooghan ałdóʼ aadiłá hólǫ́, áádóó Oodlaani bichurch ałdóʼ aadi akwiishíí siniil. Naaná oltáʼ ałdóʼ hólǫ́ aadiʼ.

Adahiilį́ʼ

Adahiilį́ʼ "Navajo Falls" wolyéígíí éí Góóhníinii binatʼaanii beeʼwojíʼ, adoo díí éí ałtse adahiilį́ʼ. Díí adahiilį́ biyaagiʼ tó daʼnaazyįįh, áádóó chʼá niidaʼkaiígíí biłdaʼnizhóniʼgo yiinidaʼałkǫ́ʼ łééh. Díí adahiilį́ʼ éí 70 adeesʼééz ąnzaagoyáʼ adahiilį́ʼ (20 m).

Biʼąntʼąątsózí 2008 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí doodahgo nidaʼhostʼąąʼgo tó chʼéélwod, áádóó adahiilį́ʼ "Navajo" wolyéígíí ałtso yideijiizh. Naaki tsʼahdah ałhééʼiilkidjiʼ, tó ałtso hołchxʼǫ́ʼ. Díí éí naaltsoos bee nidaʼneezdei; Niiyoodi naaltsoos bee nidaʼneezdei (New York Times wolyéígíí).

Adahiilį́ "Havasu Falls" wolyéígíí éí naaki góneʼ adahiilį́ áádóó díí adahiilį́ʼígíí éí chʼá niidaʼkaiígíí yichʼį́ʼ ałnaadaʼkah. Áádóó 120 adeisʼééz ąnzaagoʼyáʼ adahiilį́ (37 m). Díí adahiilį́ʼ biyaadi éí tó daʼnaazyįįh, áádóó díí tó daʼnaazyįįhígíí binaago łezh mineralize adaʼdzah. 1990 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí yéigo nidaʼhostʼąąʼgo łézh mineralize adahdzáyę́ę́ bił iiléél. Áádóó daʼdéístłʼin yazhiʼ daʼniilį́į́hgo andaalyá tó daʼnaazyįįh biniiyéʼ. Naaná chʼá niidaʼkaiígííłáʼ adahiilį́ʼ yiinéʼ andaʼałkóh, aad ałtsʼiisigo daʼnaʼhastʼąʼ.

Tʼáá ayiidiʼgi éí bikaa adáániʼ naalniil adoo camp ground ałdoʼ hólǫ́ biighádi. Díí éí tsʼiis biyáágiʼ.

Adahiilį́ʼ "Mooney Falls" wolyéígíí éí táá góneʼ adahiilį́ áádóó díí adahiilį́ʼ éí D.W. "James" Mooney bee wojiʼ. Díí hastiin éí 1882 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí minerals héígéédigo binaanish iiłʼį́į́hgo naalnish nitʼééh. Áádóó akwiishííh yiiltʼéʼgo mineral hadeigéédigo binidaanishgo nahónaadi, áádóó naas hodeishjiizhgo daʼnaadiiná díí éí adahiilį́ʼ Mooney Fallsjigo. Áádóó éí aadi minerals hadeigéédigo bininaadaʼnishgo nahónaadi, áádóó nitʼééhłá nidaalnishígííłá atiidzá. Áádóó éí hastiin James Mooney wolyéígíí, hastiin atiidzáígíí bigáádę́ę́ yiʼyiistʼóʼ áádóó déídiiłjiidi tsé bąąhgodéʼ, nitʼééh tsé yąądę́ę́ yiił adahchʼéé tłiizh.

Adahiilį́ "Mooney Falls" wolyéígíí éí 2.25 tsin sitʼąʼ (3.6 km) ąnzaad Góóhníinii Bikindę́ę́, áádóó 210 adeisʼééz anzáádgoyáʼ adahiilį́ (64 m). Adahiilį́ biighágoyáʼ, tsé bąąhgoyá adaʼhótʼiʼ (adajinééhgo) éí tʼáá bichʼiʼ nahwiintłʼáh dóó tʼáá bajiistʼiʼgo tʼéiyá.