Jump to content

Hwéeldi

"Wikiibíídiiya" bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ
"American Progress" wolyéego naaschʼąąʼ, 1872 biyihah yę́ędą́ą́ʼ neich’ąąh ńt’ę́ę́’. Díí eʼelyaaígíí éí bilagáana bipropaganda átʼéé ńt’ę́ę́’: Asdzání biʼééʼ łigaiígíí éí "Manifest Destiny" nilį́įgo naashchʼąąʼ; bitsįʼ yishtłizhii dóó ayání nahjįʼ anilkaadgo naashchʼąąʼ. Bilagáana baʼhwiiʼááhgo(???) naashchʼąąʼ, áádóó kéyah yikáaʼgi nidahanééh.

Hwéeldi: naakigo ałʼąą átʼéego hane’; łaʼ éí bilagáanadę́ę́ʼgo bahaneʼ áádóó łaʼ éí Naabeehódę́ę́ʼgo bahaneʼ. Kwe’é bikáa’gi éí Naabeehódę́ę́ʼgo bahaneʼígíí bikáá’ áádóó Diné ákwii tʼéigo yaa nitsékeesígíí bikáá’.

Nátʼą́ą́’ nahane’[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]

Naakaii Łibáhí[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]

Naakaii Łibáhí nihitah dahaznáá dóó kwiishdę́ę́’ t’áadoo leʼé biniinaa saad nídahadleeh áádóó anaa’ nídahadleehgo baa ha’ooldee’. Íiyisígíí éí kéyah biniinaa saad hólǫ́ áádóó Naabeehó t’áadoo leʼé déínį́į́hgo bee bikʼidahatʼááh táá ałtso Naabeehó daʼąnį́į́hgo baʼyatíʼ. Naakaii łibáhí bitsįʼ yishtłizhii bikéyah yééadiʼdaʼhósnį́į́h áádóó bitsįʼ yishtłizhii naadlóʼ dooleeł danízingo yiicháá danízin. Naaldlooshii nanilkaad nahalingo bitsįʼ yishtłizhii yaa nitsídaakees.

Bilagáana nihitah dahazná[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]

Áádóó bilagáana nihitah dahaznáádóó éí yéigo saad nídahasdlį́į́’, áko ndi bilagáana éí "Manifest Destiny" wolyéhígíí yee nidahaʼáago dahazná. Díí Manifest Destiny wolyéhígíí éí bilagáana binahatʼa’, kéyah tʼáá átʼé bilagáana yee bóhólnííh dooleeł níí lá, áádóó bitsįʼ yishtłizhii éí nahjį’ kwiidoolnííł níí lá. Íídą́ą́’ beehazʼáanii Indian Removal Act wolyéego ádaalyaa. Díí beehazʼáanii éí bitsįʼ yishtłizhii bee t’ą́ą́’ bí’díljįzh áádóó bitsįʼ yishtłizhii bikéyah beeʼnitʼį́ʼgo baa naʼaldeeh. Nááná łaʼ bilagáana íídą́ą́’ bitsįʼ yishtłzhii ałts’íísígo kéyah bá hádaʼdoodzo (kéyahígíí reservation wolyéego) yaʼadaʼyiilá áádóó beehazʼáanii Indian Removal Act binikáá góneʼ ethnic cleansing baa naʼasdee’. Kéyah bitsįʼ yishtłizhii bigáá dastʼáánigiʼ éí bilagáana yééʼadidaʼhosniʼ áádóó bizhí yikáá’ áyiilaa. Bilagáana Americans danilínígíí binitsáhákees éí bitsįʼ yishtłizhii náásgóó ádin dooleeł. Bilagáana Hastiin Francis Parkman naaltsoos bikáaʼgi áyiilaa, "yas nályį́į́h nahalingo ádin dooleeł náásgóó; Bilagáana-American bidziil éí doo bóhoneelʼąąh da, kʼad éí eʼeʼaahjígóó yikáá dooníʼ kwii nihósingo."[1]

Nidaʼhadzid[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]

Bilagáana Yootó Hahoodzojįʼ nidahaznáago, bitsįʼ yishtłizhii (Dziłghą́ʼí, Beehai, Naałání, Nóódaʼí, Kiisʼáanii, Naashgalí, áádóó Naabeehó) dóó Naakaii dine’é ałhééʼdaʼnitʼį́ʼ áádóó ałchʼįʼ nídadibahgo yaa naakaiígíí yaa ákwiidanízin. Naabeehódę́ę́ʼgo yinééłnígo éí ałʼąą dineʼé Naabeehó bikéyah bikáa’jįʼ daʼdahnééhígíí nahjį’ kwii nidaalnį́į́ʼ áádóó Naabeehó bilį́į́ bits’ą́ą́’ daʼnitʼį́į́hgo biniinaa, Naabeehó akéí nidaʼdibaʼ nitʼę́ę́’. 1846 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí bilagáana Yootójįʼ chʼídahazná. 1846 dóó 1863 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí tʼáá yéigo anaa’ hazlį́į́’ (yéigo ałk’ééjiijahgo baa naʼaldééh), díí éí Naabeehó dóó Wááshindoon bisiláołtsooí áádóó Naakaii bisiláołtsooí (civilian militia wolyéígíí) ałkʼinéiijah. Díí Naakaii Naabeehó tʼáá yéigo deijoołá áádóó yéigo yikʼiijéé’.

1849 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Wááshindoon bisiláołtsooí Hastiin Narbona daʼyiisįįʼ áádóó éí bikʼijįʼ tʼáá yéigo anaa’ nídahadleeh ńt’ę́ę́’. 1851 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Hastiin Colonel Edwin Vose Sumner siláołtsooí bikin áyiilaa Tséhootsooídi (Fort Defiance wolyéego bee yééji’) áádóó łaʼ siláołtsooí bikin ánááyiidlaa díí éí Naʼnízhoozhí/Shash Bitooʼ góne’ (Fort Fauntleroy áłtsé wolyéé ńt’ę́ę́’, áádóó Fort Wingate bee nááyééji’). 1858 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí naaltsoos bikáaʼgi aha’deetʼaah, naaltsoosígíí éí Bonneville Treaty wolyé. Díí naaltsoosígíí bikáaʼgi yisdzogo áníí lá; Naabeehó bikéyahígíí biʼoh áńdoolnííł níigo bikáá’. Díí naaltsoos bikáaʼgi ahaʼdeetʼaahígíí éí tʼáadoo hodíinaʼí kʼínídláád. 1849 dóó 1861 biyihah yę́ędą́ą́ʼ ałdóʼ naaltsoos bikáaʼgi ahada’deet’aa ńt’ę́ę́’, díí ałdóʼ tʼáadoo hodíina’í kʼídahazdláád.

Tʼą́ą́tsoh 29, 1858góó yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ éí Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó bilį́į́’ nideistseed, Tséhootsooídi, áádóó éí biniinaa Naabeehó naakaii łizhiní hastiin dayiisxį́ (Yaʼiishjááshtsoh 12, 1858 yę́ędą́ą́ʼ naakaii łizhiní dayiisxį́). Díí naakaii łizhiní éí bilagáana Hastiin Major Brooks binaalte’ nilį́į́ ńt’ę́ę́’. Tʼą́ą́chil 30, 1860 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Tséhootsooídi siláołtsooí bikin bikʼiʼ dahazná; díí éí t’ááła’ídi mííl ánéelą́ą́ʼ Naabeehó siláołtsooí bikin yikʼiʼ dahazná. Hastiin Chʼil Haajiní (Manuelito) dóó Hastiin Dághaaʼ (Barboncito) yiinaʼhóʼááhgo akwiidaʼ hótʼį́į́diʼ, biniinaaígíí éí:

  • Naabeehó doo bił yáʼádaatʼéeh da, Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó yich’į’ nídadibahígíí, áádóó
  • Naabeehó hastiin haneʼ neiʼáhí nilį́įgo bigáádę́ę́ʼ naʼnéístsáás (Wááshindoon bisiláołtsooí bichʼį́ʼ hane’ naatʼáá nít’ę́ę́’), áádóó
  • Yas Niłtʼees 21góó yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó binaatʼáanii bikʼijį’go beeʼeldǫǫh dazhdiiłdon, kʼénáhodoodleeł biniyé naʼaldeehgo akwiidzaa, áádóó
  • Wááshindoon bisiláołtsooí doo Naabeehó yíká análwo’góó (doodaii’ "dóó Naabeehó yíká análwo’go" ááhjíníishą’???); Naakaii dóó ałʼąą dineʼé Naabeehó yik’ijį’ nídadibahgo doobaʼkwiin tʼįʼdáʼ, áádóó éí biniinaa Naabeehó łaʼ naalté daazlį́į́’ áádóó Naabeehó bilį́į́’ bits’ádahineeskaad.

Atsábiyáázh 15, 1861 biyihah yę́ędą́ą́ʼ naaltsoos bikáaʼgi ałhaʼdeetʼaah bikáa’gi ályaa, íídą́ą́’ naaltsoos bikáaʼgi ałhaʼdeetʼaahígíí éí Naabeehó bikéyah biʼoh ályaa (1/3 kéyah bee biʼoh ályaa). Wóózhchʼį́į́d 1861 biyihah yę́ędą́ą́’ Naakaii Hastiin José Manuel Sánchez dóó 52 Naakaii Naabeehó biłį́į́ʼ bits’ą́ą́’ anoolkaad ńt’ę́ę́’, áko ndi Hastiin Captain Wingate dóó Wááshindoon bisiláołtsooí łį́į́ʼ nideiniiskaad (Naabeehó bá). Íídą́ą́’ Hastiin José Manuel Sánchez dadziisxį́. Áádóó náhodi’naahgo éí Naakaii Naabeehó nidaniiłkaadgi [yaʼtį́ʼ hiikáí](???), díí éí Dził kí Hózhóoniidi. Áádóó náánáła’go éí Naakaii dóó kiisʼáanii Naabeehó yik’ijį’ nidaazbaaʼ áádóó 12go Naabeehó deisná.

Biniʼantʼą́ą́tsózí 9góó yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ Naakaii Hastiin Lt. Col. Manuel Antonio Chaves (Yootó Hahoodzo biVolunteer Militia) naatʼáanii ábi’diilyaa, díí éí Shash Bitooʼgi siláołtsooí bikin siʼánígíí. Biyaagi nidaalnishígíí éí tsosts’id officers danilį́ áádóó 203 siláołtsooí. Náás hodeeshzhiizhgo éí Hastiin Manuel Antonio Chaves yáʼátʼéehgo naatʼáanii nílį́ bidííniidgo bikʼeh hóstʼáá, biniinaaígíí éí chʼiyáán adóóleʼéʼ Naabeehó yiitéʼnį́į́hgo yaʼnaagáá bidiníʼ áádóó siláołtsooí ałdóʼ doo akʼéʼ daʼhóółį́ʼda daazlį́į́ʼ. Biniʼantʼą́ą́tsoh 10góó yoołkáałgo éí łį́į́ʼ ałgáá dikáago baʼnidiildéí áádóó éí banaʼaldééhgo táá yiiskąąʼ. Naaná beezhee hólǫ́ʼniʼ ałdóʼ aadi daʼdlááhgo baʼnaʼaldééh, Hastiin Manuel Antonio Chaves yéélą́ aslį́į́hgo akwii tʼéíígo baʼnaʼaldééh. Áádóó saah hazlį́ʼgo Naabeehó dóó siláołtsooí ałkʼiʼjéé áádóó beeʼeldǫǫh łaʼ yiidéísdǫǫhgo táá oosdéíʼ. Áádóó 200 ánéelą́ąʼgo Naabeehó siláołtsooí yikʼiijéehgo yaa nídiikai, áádóó siláołtsooí beeʼeldǫǫh deideesdǫǫhgo naakits’áadah Naabeehó neezná áádóó dízdiingo éí daasná. Ákwii da hótʼį́ʼdiʼ dóó bik’ijį’ Hastiin Gen. Edward Canby naaltsoos yiyiikééd. Díí éí Hastiin Chaves naaltsoos beeʼkééd, áko ndi áádóó naaltsoos ayiiláda. Éí biniinaa; Hastiin Chaves atsá bidooltʼé áádóó éí Hastiin Captain Andrew W. Evans akék’eh ííyá. Áádóó Hastiin Chaves éí Beeʼeldííldahsinilgo aaná biʼdoolá, áádóó éí siláołtsooíjįʼ aahwiinítʼį́ bá hooghanji baʼhwį́į́stʼį́ʼdiʼ.

Dį́į́’ (doodaii’ díí ???) nááhaigo éí Wááshindoondi bee hazʼáanii ádeiłʼíní nidaʼaskáá (Congressional committee wolyéego nidaʼaskáá), díí éí Hwéeldi Naabeehó awáalyagi danilínígíí naaskáá. Áádóó Shash Bitooʼdi aadaʼ hótʼį́į́hdiʼígíí ałdóʼ naaskáá. Éí naʼaskááʼiʼgiʼ naadiin éí doodaiiʼ éí tádiin Naabeehó naastseed beeʼeldlǫǫhtsoh howitzers wolyéhígíí bee. Áádóó nidaʼalkáágo ałdóʼ siláołtsooí ła’ naʼbidiikidgo áníí lá, "Łaʼ siláołtsooí Naabeehó asdzání dóó baʼáłchíní neisteed". Áká ajilyeed ńt’ę́ę́’, Hastiin Lt. Ortiz doodaiiʼ hódiinį́į́hdiʼgo biniinaa áádóó áká ajoolwod (doodaii’ "t’áadoo áká ajoolwod da" ááłjíníishą’???). Áádóó Atsábiyáázh biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Hastiin Manuel Chaves siláołtsooí 400 ánéelą́ąʼgo, Naabeehó bikéyah bikáá’góó téidíí’eezh áádóó éí aad ("aad" jiníigo haash ááłjíní???) siláołtsooí Naabeehó yik’ijį’ nidaazbaaʼ. Wááshindoondę́ę́ʼ tʼáadoo bee lą́ aleehgóó.

Nidaʼhadzid yę́ędą́ą́ʼ ałdóʼ bilagáana tʼáá bí ałkʼiijééʼ (Civil War wolyéego bee wójí, bilagáana bizaadjí), íídą́ą́ Bilagáana-Confederate daolyéhígíí Yootó Hahoodzodi bisiláołtsooí yíkai (ákwe’é nátʼą́ą́’ nahaneʼígi éí bilagáana tʼáá bidaʼhógą́ą́). Ákwe’é yihah yę́ędą́ą́ʼ Wááshindoon bisáołtsooí t’ahjígo binaanish hazlį́į́ʼ, áádóó éí Naakaii dóó ałʼąą dineʼé Naabeehó yichʼįʼ nidaabaah. Áádóó Naabeehó nátʼą́ą́ nídadibahgo yaa naakaii, Naashtʼézhí dóó Yootójįʼ nídadibah. Íídą́ą́’ bilagáana Hastiin William Hemsley Emory naaltsoos bikáaʼgi Naabeehó yaa halne’, díí éí Naabeehó tʼáá yéigo Naakaii yikʼehdadeesdlį́į́’ (Naakaii tʼáá chʼééh ádajitʼį́į łeh) áádóó éí biniinaa Naabeehó "lords of New Mexico" yiłníigo yózhí. 1862 biyihah yę́ędą́ą́ʼ Wááshindoon bisiláołtsooí, Bilagáana-Confederate bisiláołtsooí Yootóódę́ę́ʼ bichʼį’ daazhjéé’. Díí éí Akałii Bikéyahjígóó baʼandaazhjéé. Áádóó éí Naabeehó bikʼijį’go daʼdéízhnish.

Hastiin Gen. Canby Hastiin Agent John Ward Naabeehó bikéyahgo hané yiił áyiiłá, díí éí "Naabeehó Wááshindoon bisiláołtsooí bikʼiʼ daʼdéízʼį́ʼ doolééłígíí kin Cuberojįʼ (Tsékʼiz Tóhí) nidaʼhadoonééł. Áádóó Naabeehó áádóó kin Cuberodi nidaʼhaskáíʼígíí éí anaa daʼnilį́į́hgo baʼnitsá hakéés doolééł." nį́į́hgo Naabeehó yiitááyá. Bilagáana iidą́ą́ Naabeehó éí tʼááłáʼagi daʼbighan doolééł, Kiisʼáanii nahalingo. Díí éí Tʼiisyaakin goná daʼbighan doolééł. Áádóó Niłchʼiʼtsozi biyiiyiʼ yiiziłgo Naabeehó bidineʼé nidaʼbaahígíí Naabeehó biyiichʼą́ą́ niʼnadaʼbaahgo binaanish anaadaʼyiidlá; nitʼę́ę́h Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó daʼniʼį́į́hgo nidaʼbaah daʼnį́ʼgo dahalné. Áádóó éí Niłchʼiʼtsoh biyii yiiziłgo Hastiin Gen. Canby binaatʼaanii naaltsoos yichʼiʼ ayiilá, "...Naabeehó ałtso haʼnéístʼą́ą́go ałtso yiigą́ągo tʼéíyaʼgi átʼé; éí doodaiiʼ éí, ałtso ałgáá niilkáádgo áádóó táá sahdii kéhatʼį́į́hgo alyaago tʼéiyá..." (McNitt, pp. 414–429).

Hwéeldi (1864 yę́ędą́ą́ʼ eelkid)

Biʼantʼáátsoh 1862 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Hastiin James H. Carleton Hastiin Gen. Canby yiitsiiskʼéh góneʼ iiyá. Áádóó iidą́ą́ Hastiin Biʼééʼ Łichíiʼii yiilʼáád. Díí éí Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó bichʼį́ʼ yiilʼáád áádóó Yaʼiishjááshtsoh 20, 1862 biyihah yę́ędą́ą́ʼ Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó yiichʼiʼ daʼdéízbaaʼ. Wááshindoon bisiláołtsooí éí scorched earth (military strategy) wolyéígíí chooʼdaʼyoosʼį́į́hdiʼ, díí éí bílaʼashdlaʼí bichʼį́ʼ daʼdibaahígíí bighan, bidádaʼákeh, áádóó bilį́į́ bitsą́ą́ kǫʼ beeʼdadidlíd (bitsʼáá bidaʼhodiʼniil) áádóó naaldlooshii nidaʼniilkáádígíí nidaʼtséédgo oolyé. Military scorched earth tactic chooʼį́į́hgo éí bílaʼashdlaʼí bichʼį́ʼ dazhdi baahígíí dichin beeʼhazhniʼaah. 1863 biyihah yę́ędą́ą́ʼ akwii tʼéigo Naabeehółá Wááshindoon bisiláołtsooí bikin naazniilgo ááhooshtʼįįh daʼdinį́diʼgo yaʼakáí aadi.

Áádóó łaʼ Naabeehó tʼáá doo Hwéeldigo nidaaskáída, díí éí Dziłijinii Dineʼé áádóó nidaaskáídaʼ. Naabeehó Shą́ą́ʼtóhí, Tsʼah Biiʼ Kin, Naatsisʼáán, Kʼaiʼbiiʼtó, Tó Nehelį́į́h, Yaaniilkʼid, Łichíiʼii, Béésh Haagééd, Tsinaabąąs Habitiin, Dził łibáíjiʼ Diné dabighanígíí tʼaa doo Hwéeldigo nidaaskáídaʼ. Tʼáá doołágo ałdóʼ Naabeehó tʼáá daʼdzii.

Hwéeldigo naʼasdé[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]

1863–1864: 8,500 Naabeehó Hwéeldigo naʼneeskáád

Yas Niłtʼéés 1864 biyihah yę́ędą́ą́ʼ ~8,000–~9,000 Naabeehó Hwéeldigo daʼdiniilkáá (Naaldlooshii nǫǫlkááł naʼhalingo). Áádóó doodazhdiilwóʼígíí éí bilagáana hatáá daʼałdǫǫn áádóó sanii doo hastóí daʼjilinígíí ałdóʼ nidaʼhódiistsééd (Akwiigo shį́į́ Diné baʼdaʼhanéʼ hólǫ́ǫgo átʼé). Naaná łágo éí Naabeehó tó tsénaʼ anoolkáád, aadi tó tséná nidaʼiidlééhgo akwii shį́į́h Dinéłá adein nidaʼhazlį́į́h. 300 tsin sitʼą́ʼ (500 km) anzaadgo Diné naʼneeskáád, 18jįʼ yiiską́ʼ bigáá tʼáániʼ jóógááłgo. Aadi Hwéeldidi éí kéyah 40 dikʼą́ʼ tsin sitʼą́ʼ aniiłtsohgo (104 km²) kéyah bikáaʼgi dahoghan, aadi ~8–~9di mííl Naabeehó kéyah yiikáá daʼbighan. 1865 biyihah yę́ędą́ą́ʼ Diné daʼtágo 9,022 daʼbighan Hwéeldidi.

Hwéeldi: W.B.A. bisiláołtsooí haʼídéesʼį́į́ʼ


bitsʼą́ą́dóó ééhózinii

  1. ^ Philip Fisher (1985). Hard Facts: Setting and Form in the American Novel (4, reprint ed.). Oxford University Press US. p. 26. ISBN 9780195041316. https://books.google.com/books?id=Y5msex2MZFAC&redir_esc=y&hl=zh-TW Yaʼiishjááshtsoh 14, 2010.



Ałdóʼ yídííłtah...


Béésh Łichíʼii biyiʼdóó ił Nahazʼą́ baa Haneʼ

Hwéeldi parkígíí biweb site: http://www.nmmonuments.org/history.php?inst=8