Béégashiiʼilí

"Wikiibíídiiya" bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ
Jump to navigation Jump to search
nihookááʼ naaldeehii
Dahináanii Chess rat45.svg NaaldeehiiChess rat45.svg Bidoh DahólónígííChess rat45.svg Bikʼiiz NaakiígííChess rat45.svg Bííghą́ą́stsʼǫǫd DahólónígííChess rat45.svg Bíígháán DahólónígííChess rat45.svg Biyaatsʼiin DahólónígííChess rat45.svg Bidił Daazdoígíí dóó DaʼałtʼoʼígííChess rat45.svg Biishchʼid DahólónígííChess rat45.svg Náhookǫs biyaadi HadahóólįįdígííChess rat45.svg Bikéshgaan Naaki dóó Bikéshgaan Dį́įʼiiChess rat45.svg Ńdaʼatʼaałii bideeʼ dahólónígííChess rat45.svg BideeʼtsʼinígííChess rat45.svg Ayání dóó Béégashii Chess dat45.svg
Béégashiiʼilí
Status iucn3.1-NVlin5.svg
Bos grunniens - Syracuse Zoo.jpg
Ndaʼałkaahí bikʼehgo
Bos grunniens
wolyé
Binááʼádaałtsʼózíidi kéyah naaznilígíí 
dóó Naakaii Dootłʼizhí Bikédaayah
naaldeehii daʼałchozhígíí
(ńdaʼatʼaałígíí)
Beegashii'ili (AS map).svg

Béégashiiʼilí éí Naaldlooshii Bikéshgaan Dahólónígíí dah yikahjí atah yisdzoh, áádóó éí Dziłgaiitsoh Honeezkʼaziitah dóó Eʼeʼaahjí Tsiiʼyishbizhí Dineʼé Bikéyahdi dóó Chʼah Diʼilii Bikéyahdi hólǫ́.[1] Ndaʼałkaahí dóó ééʼdeetįįhii éí Bos grunniens deiłníigo dayózhí.

Schwarzer Yakbulle.JPG

Ánoolinígíí dóó bichʼiyąʼ[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]

Béégashiiʼilí ałchiní bikąʼígíí éí 2,200 dahidídloʼ áníłdáás.[2] Béégashiiʼilí dabilį́įʼii éí tʼóó 500–1,300 dahidídloʼ ádaníłdáás;[3] bikąʼígíí éí baʼáádígíí táadi yilááh ánáníłtso.[2]

Díí naaldeehii éí łizhin doodaiiʼ dihiłgo łichííʼ; bikąʼígíí dóó baʼáádígíí tʼáá áła bideeʼ dahólǫ́.

Béégashiiʼilí éí tłʼoh dóó dláád yiłchozh. Hakʼazdi naagháago biniinaa bijéídíshjool dóó bijéí yilzólii áníłtso.[4]


Nuvola apps kdict.pngbitsʼą́ą́dóó ééhózinii

  1. ^ Bos grunniens. Animal Info. 21 Níłchʼitsʼósí 2009
  2. ^ 2.0 2.1 Nowak, R. Walker's Mammals of the World, 6th Edition, Volume II. Baltimore: Johns Hopkins University Press. 1999.
  3. ^ Parker, S. Grzimek's Encyclopedia of Mammals, Volume 5. New York: McGraw-Hill Publishing Company. 1990. Naaltsoos 386-397
  4. ^ Wiener, Gerald, Han Jianlin, and Long Ruijun. "4 The Yak in Relation to Its Environment", The Yak, Second Edition. Bangkok: Regional Office for Asia and the Pacific Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2003. ISBN 92-5-104965-3. 8 Biniʼantʼą́ą́tsʼózí 2008.