Tsinlátah shash łichíʼígíí
|
tsinlátah naaldeehii
|
| Tsinlátah shash łichíʼígíí |
|
naaldeehii daʼałchozhígíí
|
Tsinlátah shash łichíʼígíí éí bidił daazdoíjiʼ atah yisdzo áádóó éí Dziłgaiitsoh Honeezkʼazii[? 1] hoolyéedi dóó Náhookǫsjí Tó Wónaanídę́ę́ʼ Bitsįʼ Yishtłizhii Bikéyahdi holǫ́. Nidaʼałkááhí éí "Ailurus fulgens" deiłníigo dayózhí; díí saadígíí éí "mósí disxǫsígíí" óolyé.
| Tsinlátah shash łichíʼígíí bizhiʼígíí | |
|---|---|
| Nidaʼałkááhí bikʼehgo "Ailurus fulgens" |
mósí disxǫsígíí |
| Bilagáana bizaad "Red Panda" "Firefox" |
Panda łichíʼígíí Mąʼii kǫʼígíí |
| Dáághahii bizaad "Panda Éclatant" |
Panda disxǫsígíí |
| Kolíya Dineʼé Bizaad 애기판다 |
Panda yázhí |
| Tsiiʼyiishbizhí dinéʼiʼ bizaad 小熊猫 |
Mósí łichíiʼgo shash nahalinígíí |
[łahgo áshłééh] Bizhiʼígíí
Tsinlátah shash łichíʼígíí éí bizhiʼ tʼóó ahayóí. Bilagáana bizaadjí éí Red Panda wolyé; saad "panda" éí "lókʼaatsoh yiłchozhí" óolyé daatsʼí. Dáághahii bizaadjí éí Panda Éclatant ("panda disxǫsígíí") wolyé. Nááná "Panda yázhí", "Panda óola bee naashchʼąąʼígíí" dóó "Mąʼii kǫʼígíí" ałdóʼ jiní.
Díí naaldloshii éí Ndaʼałkááhí bikʼehgo "Ursidae" daolyéhíjiʼ (shash dayikahjįʼ) atah yisdzoh ńtʼę́ę́ʼ; áádóó éí bikʼijįʼ "Procyonidae" daolyéhíjiʼ (tábąąh mąʼii dayikahjįʼ) atah yisdzoh ńtʼę́ę́ʼ. Kʼad éí "Musteloidea" daolyéhíjiʼ (dlǫ́ʼii ndahalinígíí) atah yisdzoh.[1]
[łahgo áshłééh] Iʼnoolinígíí
Tsinlátah shash łichíʼígíí éí 56–62 cm (22.05–24.61 in) áníłnééz.[2] Bikąʼígíí éí 10–14 dahidídloʼ áníłdáás, baʼáádígíí éí 7–10 dahidídloʼ áníłdáás. Lichʼíigo naashchʼąąʼ áádóó bitééldę́ę́ʼ éí łizhin; bitseeʼ éí ditłʼo dóó noodǫ́ǫ́z.
[łahgo áshłééh] Chʼiyą́
Tsinlátah shash łichíʼígíí éí lókʼaatsoh yiłchozh. Łahda dzidzé dóó tsin bineestʼąʼ dóó ábishjaaʼ yiłzhozh; tsídii biyęęzhii dóó chʼosh ałdóʼ yildeeł.[2]
Jį́įgo tsinlátahgi ałhosh; tłʼéeʼgo naaghá.
- ^ Flynn, J. J. et al. Whence the Red Panda? Molecular Phylogenetics and Evolution, Nóomba 17. 2000.
- ^ 2.0 2.1 Ailurus fulgens. Animal Diversity Web. 23 Yas Niłtʼees 2010.
- ^ "Himalayas"
|
|
|
|
|
|