Ínsadoobíídiiya

"Wikiibíídiiya" bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ
Jump to: navigation, search
Chat bubbles.svg
Ínsadoobíídiiya

Bilagáana bizaadjí éí encyclopedia/encyclopædia wolyé.
Béésh Bichʼahii Bikéyahdę́ę́ʼgo biʼínsadoobíídiiya siniil.

Ínsadoobíídiiya éí naaltsoos bikáaʼgi adooleʼéʼ doonaʼnitłʼahgo bikʼéʼashchíʼgo bikáá aalyá, áádóó doonaʼnitłʼohgo bikʼiʼjiʼdiʼ dootʼį́į́ł. Díí naaltsoos ínsadoobíídiiya éí tʼáá ałtsoʼ bílaʼashdlaʼí bił bee hozinígíí dabikáá; éí doodaiiʼ éí, ayiisígíí haʼtʼíʼ shííh daʼbikááʼígíí yaʼhaalnéʼ łééh. Naaná díí naaltsoos ínsadoobíídiiya éí bitsʼááh dooʼihooʼaah biniiyé bikáá adaalyá.

Saad "encyclopaedia" éí Gwíík dinéʼiʼ bizaad átʼé, díí saadígíí éí "ἐγκύκλιος παιδεία" (enkyklios paideia, díí átʼéego saad bee ajinííh), tʼáá ałtsoniʼ bihooʼdooʼaałígííʼ oolyéé (tʼáá bikaaʼígíí yaʼhalnéʼgo). 1541 biyihah yę́ędą́ą́ʼ, Hastiin Joachius Fortius woolyégo saad encyclopaedia ałtsé chooʼyoosʼį́į́hdiʼ. Díí naaltsoos éí Lucubrationes vel potius absolutissima kyklopaideia (Basel, 1541) woolyé bikʼiʼaschíʼgo aalyá. Saad "encyclopaedia" ałtsé choosʼį́į́hdi yę́ędą́ą́ʼ éí saadígíí noun nilį́į́hgo bikʼéʼashchíʼgo aalyá, Hastiin Pavao Skalić woolyégo naaltsoos yiinaashnishígíí éí "Encyclopaedia seu orbis disciplinarum tam sacrarum quam prophanarum epistemon" (Encyclopaedia, or Knowledge of the World of Disciplines, Basel, 1559) woolyégo yinaashnish.

Naaltsoos Ínsadoobíídiiya woolyéʼígíí éí akwii shííh ałʼááh átʼé. Bilagáana Tótaʼ Dinéʼiʼ bikéyahdą́ą́go éí biʼínsadoobíídiiya, Encyclopædia Britannica woolyé. Díí naaltsoos éí tʼáá yéigo bílaʼashdlaʼí daʼyooʼį́ʼ áádóó naaltsoos ałdóʼ bee hodilzhin. Naanáłá éí ínsadoobíídiiya azee ąąh adalʼį́į́hjiʼ baʼadaalyá, Taberʼs Cyclopedic Medical Dictionaryłá woolyé. Áádóółá ínsadoobíídiiya bikʼíʼdaʼashchíʼniígíí éí bílaʼashdlaʼí biʼooʼdląʼ daʼbikáá; éí doodaiiʼ éí, haitʼéigo adooléʼiʼ bílaʼashdlaʼí yaʼnitsiʼdaʼ kéésígíí dóó deiʼnííłʼį́, Biʼéé łichiiʼiʼ biʼínsadoobíídiiya (Great Soviet Encyclopedia) dóó Jewish dinéʼiʼ biʼínsadoobíídiiya (Encyclopaedia Judaica) akwii tʼéíʼ.

Nitʼąąʼ nahané[łahgo áshłééh]

Naaltsoos Chilam Balam[łahgo áshłééh]

Naaltsoos Chilam Balam woolyéʼígíí éí Bitsįʼ yishtłizhii Mááya dinéʼiʼ bikéyahdę́ę́ʼgo naaltsoos nidaʼnideehgo oolyé. Chilam éí priest oolyé, áádóó azhí balam éí azhí akéídę́ę́ʼígíí oolyé áádóó Shádiʼááhdę́ę́ʼ náshdóítsoh łikizhígíí ałdóʼ oolyé. Díí azhí Chilam Balam éí Hastiin Chilam Balam woolyégo naaltsoos ínsadoobíídiiya ayiilaʼ (Ínsadoobíídiiya naaltsoosígíí éí naakidi anaalyá, azhíʼígíí tʼáá Chilam Balam woolyégo). Díí Naaltsoos éí naasgo adaʼhódooniiłígíí yaʼhalnéʼ, áádóó Naakáí Łibáʼí bisiláołtsooí tó honandę́ę́ nidaʼhidoonééłígíí yahálnéʼ.

1801 biyihah yę́ędą́ą́ʼ (Mááya dinéʼiʼ bizaadjí éí: 11 Cauac 2 Ceh) dóó 1900 biyihah yę́ędą́ą́ʼ (Mááya dinéʼiʼbizaadjí éí: 4 Etznab 6 Mac) daʼhanéʼígíí bikáá adaalyáʼ. Áádóó chʼil bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ azhéí alį́į́hniʼígíí ałdóʼ bikáá adaalyá. Áádóó Nitʼąąʼ nahanéʼígíí ałdóʼ bikáá, tʼáá doo Naakáí Łibáʼí bisiláołtsooí nidaʼhanééh yę́ędą́ą́ʼígíí ałdóʼ bikáá áádóó nidaʼhaznáá doo kwiishdę́ę́ adaʼhótʼį́į́hiʼígíí bikáá. Áádóó sǫʼ nidaʼkáíʼgiʼ ałdóʼ bikáá áádóó naʼhadiziid dóó yoołkááłígíí ałdóʼ bikáá adaalyá nitʼę́ę́ʼ (Yoołkááłígíí dóó nahádiiziidígíí éí Mááya kʼéhjí yaʼhalnéʼ). Díí naaltsoos bikáaʼgi bikéʼashchʼiniʼígíí éí alphabets choozʼį́į́d, áádóó Mááya logographies tʼáá doo choozʼį́į́daʼ (Maya glyphs).

Mááya dinéʼiʼ bikéyahdę́ę́ʼgo tʼáá dikwiiʼiʼ naaltsoos chʼiʼdaʼ hanéézdéʼ, Ééʼ néíshoodí ałtsó Mááya dinéʼiʼ biʼÍnsadoobíídiiya déídiiłíd (Yaʼiishjááshtsoh 12, 1652 biyihah yę́ędą́ą́ʼ naaltsoos ałgáá adaʼyiilá áádóó déídiiłid). Ééʼ néíshoodí Hastiin Diego de Landa woolyégo áádóó bizaad kʼégo biniiná naaltsoos dadoodlid; łaʼ nidaʼałkááʼiʼ daʼnį́į́hgo éí 5,000 anééhlą́ą́hgo Mááya binaalyéʼiʼ déídoosinígíí daʼdoodlid áádóó 27 anééhlą́ą́hgo naaltsoos glyphs bee bikʼiʼdaʼashchiʼniʼígíí ałdóʼ déídiiłid. Hastiin de Landa anį́į́hlá, díí biniiná Mááya dinéʼiʼ dooʼ oodláanii daʼlééhdaʼ, áádóó díí chį́į́hdi naaltsoos bikáaʼgi binaʼhagą́ą́ yiikáá ayiilá.

Naaltsoos Codices[łahgo áshłééh]

Naaltsoos Florentine Codex, 51 góneʼ naaltsoos siiłtsoozígíí Nahuatljí bikʼéʼashchiʼ (Nahuatl éí Bitsįʼ yishtłizhii bizaad átʼé, Méhigo bizaad ałdóʼ woolyé.

Bitsįʼ yishtłizhii Naakáí dinéʼiʼ binaaltsoos codices woolyéʼígíí éí ínsadoobíídiiya adaʼtʼéí. Łaʼ naaltsoos adaalyáʼígíí éí tʼáá doo Naakáí Łabáʼí bisiláołtsooí nidaʼhánééh yę́ędą́ą́ʼ bikáá adaalyáʼ nitʼééh. Áádóó łaʼ éí Naakáí łabáʼí nidaʼházná doo bikʼiʼjíʼ. Díí naaltsoos Codices woolyéʼígíí éí Naakáí dinéʼiʼ biʼooʼoolʼį́į́ł (Méhigo) bikáá áádóó 500 anéélą́ą́h Naakáí biCodices nidaʼnidééh dííshjį́ʼgo.

Łaʼ naaltsoosígíí bikáaʼgi nidaʼashchʼáá, díí naaltsoosígíí éí tʼáá naasidiʼ adaalyáʼígíí akwii tʼéigo adaalyá. Áádóó kwiishdę́ę́ naaltsoos daʼdinéézdéʼígíí éí Classical Nahuatljí bikéʼdaʼashchiʼ áádóó éí bikʼiʼ nidaʼashchʼáá.

Naaltsoos codices daʼbizhí: Codex Borbonicus, Boturini Codex, Codex Mendoza, Florentine Codex, Codex Osuna, Aubin Codex, Codex Magliabechiano, Codex Cozcatzin, Codex Ixtlilxochitl, Libellus de Medicinalibus Indorum Herbis áádóó łaʼ éí tʼáá doo kwiiʼiʼ bikáá adaalyáʼdaʼ (tʼáá átʼéego 500 naaltsoos nidaʼnidé).

Tʼáá dikwiiʼiʼ Naakáí binaaltsoos daʼdzíí, łáhjįʼ éí Ééʼ néíshoodí ałtsó déídiiłid.

Roman bikéyahdę́ę́ʼgo ínsadoobíídiiyaʼígíí[łahgo áshłééh]

Ínsadoobíídiiya ałtsé alʼááhígíí éí Roman dinéʼiʼ (Bilagáana daʼbiʼzázi) bitsʼąądę́ę́ʼgołá ałtsé aalyá, díí naaltsoosígíí éí "Naturalis Historia of Pliny the Elder" woolyé. Díí naaltsoos éí 37 naaltsoos ałkéʼdasdzo, naʼachąąh, hooghan adalʼį́jiʼ yaʼhalnéʼ, áádóó kéyah bikáágo nanisé bahanéʼ, azee, kéyah bikáágo tsé ałʼááh átʼéígíí. Díí naaltsoos ałtso aalyágo éí 20,000 anéélʼááhgo adooleʼéʼ daʼbikáágo aalyá áádóó díí naaltsoos éí 77 AD biyihahgo bee naʼneizdéí.

Áádóó Hastiin Marcus Terentius ałdóʼ ínsadoobíídiiyałá ayiilá, díí hastiin biʼínsadoobíídiiya diishjíʼ tʼáádiʼ naaltsoos bee nidaʼniidéí. Naaltsoos Roman dinéʼiʼ adaʼyiiláʼ yę́ę́hʼígíí doo beeʼdahoozinda, Dark Ages biholzhiish yę́ędą́ą́ʼ yoʼadahiineesdéí dóó baʼdaadííldeeh. 1469 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Hastiin Marcus Terentius biʼínsadoobíídiiya naaltsoos bee nidaʼneezdei, bikʼéʼ ashchíʼgo anaalyá. Díí naaltsoos éí tʼáá yéigo bee hodiilzin. Naaltsoos bikáaʼgi bikʼéʼashchííniʼígíí éí Roman binaʼachááʼ, biʼzaad, azee chooʼda į́į́hnígíí, áádóó Roman technology dóó engineering ałdóʼ daʼbikáá.

Middle Age woolyégo biiyiʼ yihah yę́ędą́ą́ʼ[łahgo áshłééh]

Hastiin Saint Isidore woolyégo ínsadoobíídiiyałá ayiilá, kin Seville holééhdę́ę́ éí naaghágo. Naaltsoosígíí éí Etymologiae woolyégo ayiilá, 630 biyihah yę́ędą́ą́ʼ. Díí naaltsoos éí 448 naaltsoos ałkéé biiyiisdzo, tʼáá átʼé naaltsoos ałhiiniilgo naadiin haniidei.

Hastiin Bartholomeus Anglicus woolyégo ałdóʼ ínsadoobíídiiya ayiilá, 1240 biyihah yę́ędą́ą́ʼ. Díí naaltsoosígíí éí De proprietatibus rerum woolyégo ayiilá. Naanáłádoʼ Hastiin Vincent of Beauvais’s woolyégo ałdóʼ ínsadoobíídiiya ayiilá. Díí naaltsoos éí Speculum Majus woolyégo ayiilá, 1260 biyihah yę́ędą́ą́ʼ. Díí naaltsoos 3di mííltsoh saad biiyiʼ yiisdzo.

Ásáí dinéʼiʼ dóó Béézhąą Bikéyahdę́ę́ʼ ínsadoobíídiiya adaalyáʼígíí[łahgo áshłééh]

Ásáí dinéʼiʼ bikéyahdę́ę́ʼ ínsadoobíídiiya hadahiineezdeiʼígíí éí scientific method, historical method, dóó citation woolyéʼígíí bee dahólǫǫhgo hadahiineezdei. 960 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí ínsadoobíídiiya Brethren of Purity of Basra woolyégo haaltsʼid. Naanáłá ínsadoobíídiiya hadahiineezdeiʼígíí éí Abu Bakr al-Razi’s woolyé ałdóʼ, díí naaltsoos éí scienceji bił naaztʼiʼígíí haʼhaalné. Naanáłá ínsadoobíídiiya éí Mutazilite Al-Kindi’s woolyégo haaltsʼid, díí naaltsoos éí 270 aneeląąh naaltsoos haniidei. Ínsadoobíídiiya Ibn Sina’s medical ałdoʼ woolyégo aalyá, díí naaltsoos éí tʼáá yéigo choʼį́į́hgo naʼhonaadiʼ (Neenaadiin nahaigo).

Ásáí dinéʼiʼ dóó Béézhąą Bikéyahdę́ę́ʼ hastóí ínsadoobíídiiya adaalyiilígíí éí Hastiin Asharites, Hastiin Al-Masudi, Hastiin Tabari daalyé. Naaltsoos adaʼyiiláʼígíí éí Prophets dóó Kings, Ibn Rastah, Al-Athir, dóó Ibn Khaldum daalyé, tʼáá Ásáí dinéʼiʼ bizaadji éí díí naaltsoosígíí Muqadimmah deiłní (Doo ínsadoobíídiiya deiłniihda). Díí naaltsoos Muqadimmah woolyéʼígíí éí tʼáá diyingo banitsáʼhakéés. Ásáí dinéʼiʼ naaltsoos bikáaʼgi akʼéʼda ałchíʼgo isnad woolyégo yiikʼéʼgo adaʼałí ("Hané bikááʼígíí tʼáádaʼ tsʼiʼ akwii tʼéigo doo tʼáádaʼ tsʼiʼ anííhgo" woolyé saad isnad).

Tsiiʼyiishbizhí dinéʼiʼ bikéyahdę́ę́ʼgo ínsadoobíídiiya adaalyáʼígíí[łahgo áshłééh]

Tsiiʼyiishbizhí dinéʼiʼ biʼínsadoobíídiiya, Naaltsoosígíí éí Yongle Ínsadoobíídiiya woolyé.

Tsiiʼyiishbizhí dinéʼiʼ bikéyahdę́ę́ʼgo ínsadoobíídiiya adaalyáʼígíí éí Four Great Books of Song woolyéłá. 1001–1100 biyihah yę́ędą́ą́ʼ (Early Song Dynasty 960–1270 yihah) dį́įgo naaltsoos haʼniidei. Naaltsoos dį́į́ góneʼ yiiltsʼiłígíí éí Prime Tortoise of the Record Bureau woolyé, díí naaltsoosígíí éí 9.4 miil tsoh saad bikʼiʼ siniil, áádóó 1000di mííl naaltsoos bee ahnííde. Tsiiʼyiishbizhí dinéʼiʼ bikéyahdi éí tʼááląʼiʼ akʼéʼ daʼałchí hólǫ́ áádóó akwiigo shííh ínsadoobíídiiya adaʼyiilá. Hastiin Shen Kuo (1031–1095) ínsadoobíídiiya Dream Pool Essays woolyégo naaltsoos bizhíʼ ayiilá, 1088 biyihah yę́ędą́ą́ʼ naaltsoos haltsʼiʼdiʼ. Hastiin Wang Zhen (1290–1333) ałdóʼ ínsadoobíídiiya ayiilá, Nong Shu woolyégo naaltsoos bizhí ayiilá. Díí naaltsoos éí 1313 biyihah yę́ędą́ą́ʼ ayiilá. Hastiin Song Yingxing (1587–1666) ałdóʼ ínsadoobíídiiyałá ayiilá, díí naaltsoos éí Tiangong Kaiwu woolyégo ayiilá. Naʼakwiiné éí naaltsoos Tiangong Kaiwu woolyégo ayiilá.

Tsiiʼyiishbizhí dinéʼiʼ bikéyahdi Hastiin Emperor Yongle woolyégo natʼaanii nilʼįįh, Ming Dynasty yę́ędą́ą́ʼ daʼsidah natʼaanii nilį́į́hgo daʼsidah. Ínsadoobíídiiya yikʼiʼ déízʼį́į́hgołá aalyá, naaltsoosígíí éí Yongle Ínsadoobíídiiya woolyé, díí naaltsoos ayoo adeitʼą́ą́go ałhiʼníniil. Díí naaltsoos éí 1408 biyihah yę́ędą́ą́ʼ ałtso aalyá, áádóó 370di mííltsoh saad bikʼiʼ daʼashchíʼ. 11,000 aneelʼąąhgo naaltsoos tʼáá iilá bee bikáá adaalyá áádóó 11,000 naaltsoos haʼniidei.

Hastiin Emperor Qianlong woolyégo naatʼaanii nilʼįįh, Qing Dynasty yę́ędą́ą́ʼ naatʼaanii nilʼįįhgo daʼsidah. Iidą́ą́ ínsadoobíídiiya yikʼiʼ déízʼį́į́hgołá aalyá, naaltsoosígíí éí Siku Quanshu woolyégo bizhíʼ aalyá. Díí naaltsoos éí 4.7 miil tsoh anéélʼąąh naaltsoos biiʼnaastzooz bikʼíʼ daʼashchíʼgo. Naaltsoos poems yiiłníʼniʼígíí 40,000 biyiiʼ yiisdzo.