Waalibéí dinéʼiʼ
 |
|---|
 |
Naaki ałʼąąh átʼéego azhíʼ: Eastern Navajo dialectjiʼ éí Havasupai dinéʼiʼ (Supai) dóó Hualapai dinéʼiʼ, Góóhníinii deiłní (Tʼáá ałaʼiʼ azhíʼ choʼdaʼyoołʼį́ʼ). Naaná Western Navajo dialectjiʼ éí Havasupai dinéʼiʼ Góóhníinii deiłní, adóó Hualapai dinéʼiʼ éí Waalibéí dinéʼiʼ deiłní |
 |
Díí kweʼé naaltsoos bikáaʼgi saad shijaaʼígíí éí waalibéí dinéʼiʼ yaa halneʼ dooleeł. Góóhníinii aldóʼ baa yídíiłtah shį́į́. |
| dineʼé |
| Waalibéí dinéʼiʼ Hwalbáy |
 |
| Waalibéí dinéʼiʼ bizaad dóó Bilagáana bizaad yee yádaałtiʼ |
| Góóhníinii bikéyah, Hoozdoh Hahoodzodi kéédahatį́ |
Waalibéí dinéʼiʼ éí bitsį́ʼ yishtłizhii dinéʼiʼ átʼé. Hualapai (Walapai) éí yééʼadahdoojíʼ (Nidishchii dinéʼiʼ jinį́į́hgo oolyé). Waalibéí dinéʼiʼ bizaad éí "hwal" woolyé tʼaabi bizaadjiʼ adóó Pia language woolyéji yiisdzo.
Waalibéí dinéʼiʼ éí Bidaʼháʼaaztʼiʼ tsékoh bidahgoná kédahotʼiʼ (Shádiʼááhjígo), Hoozdoh hahoodzo biiyiʼ. Waalibéí dinéʼiʼ biWááshindoon éí Peach Springs holyéʼdiʼ bił hazʼąąʼ. Áádóó díí kin daʼshijááʼígíí éí atiin iildleezh Route 66 bąąhgo. Waalibéí binahasdzo éí 100 tsin sitʼąʼ aniiłtsoʼ (160 km) Bidááʼ Haʼaztʼiʼ Tsékooh bidááʼ goná (Shádiʼááhjígo). Naabeehó bikéyah Big Boquillas Ranch woolyéʼígíí (Eʼeʼaahjígo) bitsį́į́hgo adóó atiin iidléézh 66 beeʼwoozhíʼígíí bitsį́į́hgo (Náhookǫsjígo) Waalibéí dinéʼiʼ daʼbikéyah hoodzo.
Waalibéí bikéyah bikáágo éí Waalibéí bisiláo bílaʼashdlaʼiʼ yaʼadaholyąąʼ (Hualapai Nation Tribal Police Department), 2002 yihah yę́ędą́ą́ʼ díí siláo alyáá. Siláo éí binaatʼaanii hólǫ́ʼ (Chief of Police), akéé gonéʼ daʼsidaʼígíí (Deputy chief), siláo yaʼnaʼałkaaʼiʼ (criminal investigator), áádóó 11 siláo nidaalnishígíí dóó Hoozdoh hahoodzojiʼ ałdóʼ binaaltsoos daʼhólǫ́ʼ. Áádóó Naatʼáániishchíín (BIA) éí kǫ́ʼ déíʼniiłtseesjiʼ yiʼniidaalnish, áádóó Indian Health Service ałdóʼ hólǫ́ʼ Peach Springsdiʼ.
bee hadítʼéhígíí |
[łahgo áshłééh] Nitʼąąʼ nahané
[łahgo áshłééh] Waalibéí táádaʼdi nééhígíí
Waalibéí dinéʼiʼ éí akwiigo shį́į́h daʼnaazhjáágo táádaʼdi nééh nitʼę́ę́h, łaʼ adaʼnį́į́hgo éí tsootsʼiidgo daʼnaazhjáá nitʼę́ę́h daʼnį́į́h [1].
Náhookǫsjí Waalibéí táádaʼdi nééhígíí éí: Mata`va-kapai daalyé nitʼę́ę́h. Díí biyaadoo táádaʼdi nééhígíí éí: Hadū’ba, Haiʼya, Hathekáva-kió, Huwuskót, Kahwāga, Kwa’thekithe’i’ta, Mati’bika, Tanyika’ daalyé nitʼę́ę́h.
Eʼeʼaahjígo Waalibéí táádaʼdi nééhígíí éí: Soto`lve-kapai daalyé nitʼę́ę́h. Díí biyaadoo táádaʼdi nééhígíí éí: Chimethi’ap, Ha-kamuê’, Háka-tovahádja, Hamte’, Ha’theweli’-kio’, Ivthi’ya-tanakwe, Kenyuā’tci, Kwatéhá, Nyi’l’ta, Quwl’-nye-há, Thawinūya, Waikaʼiʼla, Wa-nye-ha’, Wi’ka-tavata’va, Wi-kawea’ta, Winya’-ke-tawasa, Wiyakana’mo daalyé nitʼę́ę́h.
Daʼazkąąʼjiʼ táádaʼdi nééhígíí éí: Ko`o`u-kapai daalyé nit’ę́ę́h. Díí biyaadoo táádaʼdi nééhígíí éí: Crozier (amerikan. Bez.), Djiwa’ldja, Hak-tala’kava, Haktutu’deva, Hê’l, Katha’t-nye-ha’, Muketega’de, Qwa’ga-we’, Sewi’, Taki’otha’wa, Wi-kanyo daalyé nitʼę́ę́h.
Haʼaʼaahjígo táádaʼdi nééhígíí éí: Nyav-kapai daalyé nitʼę́ę́h. Díí biyaadoo táádaʼdi nééhígíí éí: Agwa’da, Ha’ke-takwi’va, Haksa’, Hānya-djiluwa’ya, Tha’ve-nalnalwi’dje, Wiwakwa’ga, Yiga’t daalyé nitʼę́ę́h.
Lókʼaaʼ bitaaji Waalibéí táádaʼdi nééhígíí éí: Hakia`tce-pai/Talta`l-kuwa daalyé nitʼę́ę́h. Díí biyaadoo táádaʼdi nééhígíí éí: Hakeskia’l, Hakia’ch, Ka’nyu’tekwa’, Tha’va-ka-lavala’va, Wi-ka-tāva, Witevikivol, Witkitana’kwa daalyé nitʼę́ę́h.
Shádiʼááhjí Waalibéí táádaʼdi nééhígíí éí: Kwe`va-kapai daalyé nitʼę́ę́h. Díí biyaadoo táádaʼdi nééhígíí éí: Chivekaha’, Djimwā’nsevio’, Ha-djiluwa’ya, Hapu’k, Kwakwa’, Kwal-hwa’ta, Kwathā’wa, Tak-mi’nva daalyé nitʼę́ę́h.
Ńdíshchííʼ bitaajiʼ Waalibéí táádaʼdi nééhígíí éí: Hual`la-pai daalyé nitʼę́ę́h. Díí biyaadoo táádaʼdi nééhígíí éí: Hake-djeka’dja, Ilwi’nya-ha’, Kahwa’t, Tak-tada’pa daalyé nitʼę́ę́h.
[łahgo áshłééh] Waalibéí bitaagiʼ Anaaʼ hazlį́į́h
Bilagaaná Akééháshį́į́h Hahoodzogo déínééhígíí Waalibéí bikéyah bikáá goná atiin-Fort Mohave-Precott Toll adaʼyiilá. Adóó díí atiin biniiná tʼaa yéígo basaad hólǫ́ʼgo hózą́ą́h haslį́į́h (Waalibéí dinéʼiʼ tʼaadoo yéílą́ daʼ aslį́į́hdaʼ). Díí éí bilágaana déínééhígíí bilį́į́ daʼałchʼoozhgo áádóó adooléʼé choodéí dooʼį́į́łígíí ałtsó adéíłdį́į́hgo biniiná saad hólǫ́ʼ hazlį́į́h. Tʼáá doo honaasgo tʼaa saad hólǫ́ʼgo 1865 biyihah yę́ędą́ą́ʼ Waalibéí dinéʼiʼ biNaatʼaanii Anasa woolyé nitʼę́ę́hígíí seesyį Camp Willow Grove hólyéédiʼ. Íisyįʼígíí éí bilagáana Hastiin Hundertinark woolyé nitʼę́ę́h. 1866 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí anaaʼ hózlį́į́hgo bilagáana Hastiin Clower woolyéʼgo seesyį. Tʼaadoo atiin doo chooʼį́į́hgo naʼhónaadiʼ, anaaʼ hózlį́į́hígíí biniiná. Áádóó naas nahódéíshzhíízhgo bilagaaná Hastiin W.H. Hardy woolyéʼgo Waalibéí dinéʼ yiił ałchʼį́ʼ daʼdinéézbiin Beale Springs hólyéʼdi áádóó aadi ałgáádeitʼááh doo anaaʼ ałchʼį́ʼ hólǫ́ʼdaʼ doolę́ę́ł biniiyé ałgáádeitʼááh. Díí ałgáádeitʼááhígíí éí nahastʼé nidéízidijiʼ tʼéíyá doo ałchʼį́ʼ anaaʼ hólǫ́ʼgo naʼhólzhiizh, tʼaa doo éí Waalibéí biNaatʼaanii Wabyuma woolyéʼgo naaseesyįgo; biniiná anaaʼ naházdlį́į́h. Díí éí bilagaaná Walker party woolyéʼgo yiinééłígíí daʼiisyį. Éí akwiidaʼ hótʼį́į́hdi doo bikʼíʼjiʼ anaaʼ nádaʼ hózdlį́į́h, díí éí bilagaaná Béésh háʼyiiłʼééłígíí adóó háʼdaʼyiigéédígíí yiikʼiʼdaʼ hiizná adóó bilagaaná Waalibé bikéyah bikáágiʼ bighan adaʼyiiláʼígíí ałdó yiikʼiʼdaʼ hiizná. Adóó Wááshindoon bisiláołtsooí Waalibéí bichʼį́ʼ yiiláád, díí éí Siláołtsooí bikin-Fort Mojave woolyéʼdę́ę́ yiikai. Adóó Moháábii dinéʼiʼ ałdó Wááshindoon bisiláołtsooí yiikááʼiijééh (nidaʼakégo nidaʼałkááʼiʼ daʼnilį́į́hgo binaanish adaʼyiilá). Adóó Waalibéí dinéʼiʼ bikéyah bikáágo tʼáá yéígo anaaʼ hózlį́į́h. Naasgo Waalibéí bikéyah bikáágo tahoniigááh-whooping cough woolyéʼígíí naasnį́į́h, áádóó díí bitsʼą́ą́ʼ doo akwiishį́į́h Waalibéí dinéʼiʼ adéín nidaʼhazlį́į́h (nidaʼbiseed). Waalibéí dinéʼiʼ biNaatʼaanii Leve Leve woolyéʼígíí Wááshindoon bisiláołtsooí yiichʼį́ʼ ááhooshtʼįįh (Naatʼaanii Leve Leve éí Dilzhʼíʼ dinéʼiʼ nilį́į́hgo Waalibéí yiitahgiʼ Naatʼaanii nilį́į́h nitʼę́ę́h). 1870 biyihah yę́ędą́ą́ʼ Waalibéí bikéyah bitaago anaaʼniʼ kwiidzá, díí éí Waalibéí Hastiin Sherum (Naabaahii nilį́į́hgo Waalibéí yiichʼą́ą́h naayá) woolyéʼígíí akéídiʼ Wááshindoon bisiláołtsooí yiichʼį́ ááhooshtʼįįh. Nitʼą́ą́ naneelį́į́hgo 1/3 anééhlą́ą́hgo Waalibéí dinéʼiʼ adéín nidaʼhazlį́į́h, díí éí tahoniigááh bitsʼą́ą́dę́ę́ adóó nidastseedígíí.
[łahgo áshłééh] Waalibéí bizaad
Waalibéí dinéʼiʼ bizaad éí Yuman-Cochimí saadji atah yiisdzo; áádóó éí neeznáágo ałtsá naanásdzo, Waalibéí bizaadígíí éí Yuman saad woolyéʼjiʼ yiisdzo; áádóó díí éí ałtsá naanásdzo. Díí éí Core Yuman saad woolyéʼgo ałtsá naanásdzo, díí biyaadoo éí Pai language woolyéʼgo yiisdzo (Éí doodaiiʼ éí Upland Yuman language/Northern Yuman woolyé. Díí Upland Yuman biyaadoo iindaʼ Waalibéí bizaad yiisdzo. Tʼáá Waalibéí bizaadji éí bizaad "hwal" woolyéʼgo daʼyoozhí.
| Waalibéí bizaadjí | Diné bizaadjí | Waalibéí bizaadjí | Diné bizaadjí | Waalibéí bizaadjí | Diné bizaadjí |
|---|---|---|---|---|---|
| Wikʼhanbaja | Dookʼoʼoosłííd | chic-a-mi-mi | tsékooh | asitam | tʼááłáʼiʼ |
| xuwaga | naaki | humuga | táá | hop’a | dį́į́ |
| thetrapa | ashdlaʼ | apa | hastiin | pakri | asdzání |
| ahat | łééchąąʼí | Inya’a | Jóhonaaʼéí | Hala | Ooljééʼ |
| aha | tó | nyimsava | łigaii | agwatheg | łitsooí |
| ahwotiga | łichíʼí | Inyaga | łizhiní | ||
Ałdóʼ yídíiłtah...
 |
|
Béésh Łichíʼii biyiʼdóó ił Nahazʼą́ baa Haneʼ
Naaltsoos bitsʼą́ą́dóó ééhózinii- ^ John R. Swanton: The Indian Tribes of North America, ISBN 978-0-8063-1730-4, 2003. Woozhchʼiid 26, 2011.
|
Anaasází · Áshįįhí Kiisʼáaniígíí · Beehai · Béíyózhin · Chééwokii dinéʼiʼ · Chíshí · Dilzhʼíʼ · Dziłghą́ʼiʼ |
