Hwéeldi

"Wikiibíídiiya" bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ
Jump to: navigation, search
"American Progress" woolyégo naaschʼąąʼ, 1872 biyihah yę́ędą́ą́ʼ naaltsoos beeʼnidaʼnidééh nitʼééh. Díí eʼelyaaígíí éí bilagáana bi-"propaganda" átʼéé nitʼééh: Asdzání biʼééʼ łigaiígíí éí "Manifest Destiny" nilį́ʼgo naashchʼąąʼ; bitsįʼ yishtłizhii dóó ayání najįʼ kwiidaalnį́į́łgo naashchʼąąʼ. Bilagáana baʼhwiiʼááhgo naashchʼąąʼ, áádóó kéyah yiikáaʼgi nidaʼhanééh.

Hwéeldi: naakigo ałááh átʼéego hané; łaʼ éí bilagáanadę́ę́ʼgo bahanéʼ áádóó łaʼ éí Naabeehódę́ę́ʼgo baʼhanéʼ. Kwééʼiʼ bikááʼigiʼ éí Naabeehódę́ę́ʼgo baʼhanéʼígííʼ bikáá áádóó Diné akwii tʼéigo yaʼnitsiikéésígíí bikáá.


Nitʼąąʼ nahané[łahgo áshłééh]

Naakáí Łibáʼí[łahgo áshłééh]

Naakáí Łibáʼí nihiitáá daʼhaznáá doo kwiishdę́ę́ adooleʼéʼ biniiná saad nidaʼhadlééh áádóó anaa nidaʼhodlééhgo baʼhaʼooldééh. Iiyiisígíí éí kéyah biniiná saad hólǫ́ áádóó Naabeehó adooleʼéʼ déínį́į́hgo beeʼbikʼíʼ daʼhótʼáá (táá ałtsó Naabeehó daʼąnį́į́hgo baʼyatíʼ). Naakáí łibáʼí bitsįʼ yishtłizhii bikéyah yééadiʼdaʼhósnį́į́h áádóó bitsįʼ yishtłizhii naadlóʼ doolééł daʼnizingo yiicháá daʼnizin. Naaldlooshii naʼnilkáád naʼhólingo bitsįʼ yishtłizhii yaʼnitsíʼdakéés.

Bilagáana nihiitáá daʼhaznáá[łahgo áshłééh]

Áádóó bilagáana nihiitáá daʼhaznáá dooʼ éí yéigo saad naadaʼhasdlį́į́h, akóndi bilagáana éí "Manifest Destiny" woolyégo binidaʼhatʼáʼgo niiyaʼ. Díí Manifest Destiny woolyéʼígíí éí bilagáana binaʼhatʼá, kéyah tʼaa átʼé bilagáana yéébóʼholnį́į́h doolééł nį́láʼ, áádóó bitsįʼ yishtłizhii éí nashkwii doolnííłníʼláʼ. Íidą́ą́ beeʼhazʼáanii Indian Removal Act woolyégo adaalyá. Díí beeʼhazʼáanii éí bitsįʼ yishtłizhii beeʼyiljiizh áádóó bitsįʼ yishtłizhii bikéyah beeʼnitʼį́ʼgo baʼnaʼaldééh. Naaná łaʼ bilagáana iidą́ą́ bitsįʼ yishtłzhii ałtsíísigo kéyah baʼhádaʼdoodzo (kéyahígíí reservation woolyégo) yaʼadaʼyiilá áádóó beeʼhazʼáanii Indian Removal Act binikáá góneʼ ethnic cleansing baʼnaʼasdé. Kéyah bitsįʼ yishtłizhii bigáá dastʼáánigiʼ éí bilagáana yééʼadidaʼhosnį́ʼ áádóó bizhí yikáá ayiilá. Bilagáana Americans daʼnilį́ʼnigiʼ binitsá háʼkéés éí bitsįʼ yishtłizhii naasgo adéín doolééł. Bilagáana Hastiin Francis Parkman naaltsoos bikáaʼgi ayiilá, "yas naalyį́į́h naʼhalingo adéín doolééł naasgo; Bilagáana-American bidzil éí doobóʼhónéíʼąąhdaʼ, kʼad éí ʼeʼeeʼaahjigo yiikáá dooníʼ kwii nihósingo."[1]

Nidaʼhadzid[łahgo áshłééh]

Bilagáana Yootó Hahoodzojiʼ nidaʼhaznágo, bitsįʼ yishtłizhii (Dziłghą́ʼiʼ, Beehai, Naałání, Nóódaʼí, Kiisʼáanii, Naashgalí, áádóó Naabeehó) dóó Naakáí dinéʼiʼ ałhééʼdaʼnitʼį́ʼ áádóó ałchʼįʼ nidaʼdibaʼgo yaʼnákaiʼígíí yaʼakwiidaʼnizį́ʼ. Naabeehódę́ę́ʼgo yiinééłnígo éí ałʼááh dinéʼiʼ Naabeehó bikéyah bikáájíʼ daʼdahnééhígíí najį́ʼ kwii nidaalnį́į́ʼ áádóó Naabeehó bilį́į́ bitsáá daʼnitʼį́į́hgo biniiná, Naabeehó akéí nidaʼdibaʼ nitʼééh. 1846 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí bilagáana Yootójiʼ chʼiʼdaʼházná. 1846 dóó 1863 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí éí tʼáá yéigo anaa házlį́į́ (yéigo ałkéjiijáʼgo baʼnaʼaldééh), díí éí Naabeehó dóó Wááshindoon bisiláołtsooí áádóó Naakáí bisiláołtsooí (civilian militia woolyéʼígíí) ałkʼiʼnéíjáʼ. Díí Naakáí Naabeehó tʼáá yéigo déíjoołá áádóó yéigo yiikʼiʼjį́ʼ daʼnilį́ʼ.

1849 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Wááshindoon bisiláołtsooí Hastiin Narbona daʼyiisįįʼ áádóó éí bikʼiʼjį́ʼ tʼáá yéigo anaa nidaʼhódlééh nitʼééh. 1851 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Hastiin Colonel Edwin Vose Sumner siláołtsooí bikin ayiilá Tséhootsooídi (Fort Defiance woolyégo beeʼyoojíʼ) áádóó łaʼ siláołtsooí bikin anaayiidlá díí éí Naʼnízhoozhí/Shash Bitooʼ goná (Fort Fauntleroy ałtsé woolyé nitʼééh, áádóó azhíʼígíí Fort Wingate woolyégo aalyá). 1858 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí naaltsoos bikáaʼgi ałgáádeitʼááh, naaltsoosígíí éí Bonneville Treaty woolyé. Díí naaltsoosígíí bikáaʼgi yiisdzogo aanį́lá; Naabeehó bikéyahígíí biʼoh andoolnį́į́ł nį́į́hgo bikáá. Díí naaltsoos bikáaʼgi ałgáádeitʼááhígíí éí tʼáá doo hódiináʼiʼ kʼiʼnidláád. 1849 dóó 1861 biyihah yę́ędą́ą́ʼ ałdóʼ naaltsoos bikáaʼgi ałgáádaʼdeistʼááh nitʼę́ę́h, díí ałdóʼ tʼáá doo hódiináʼiʼ kʼiʼdaʼhazdláád.

Tʼáátsoh 29, 1858go yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ éí Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó bilį́į́ nidéístsééd, Tséhootsooídi, áádóó éí biniiná Naabeehó naakáí łizhiní hastiin daʼyiisįįʼ (Yaʼiishjaashtsoh 12, 1858 yę́ędą́ą́ʼ naakáí łizhinii daʼyiisįįʼ). Díí naakáí łizhinii éí bilagáana Hastiin Major Brooks binaaltéʼ nilį́ʼ nitʼééh. Tʼááchil 30, 1860 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Tséhootsooídi siláołtsooí bikin bikʼiʼ daʼazná; díí éí 1,000 aneelʼááh Naabeehó siláołtsooí bikin yiikʼiʼ daʼhiizná. Hastiin Chʼil Haajiní (Manuelito) dóó Hastiin Dághaaʼ (Barboncito) yiinaʼhóʼááhgo akwiidaʼ hótʼį́į́diʼ, biniináʼígíí éí:

  • Naabeehó doobiłyaʼadah tʼéídaʼ, Wááshindoon bisiláołooí Naabeehó yiikʼiʼjįʼ nidaʼdiibaʼígíí, áádóó
  • Naabeehó hastiin hanéʼ néíʼááʼiʼ nilį́į́hgo bigáádę́ę́ʼ naʼnéístsáás (Wááshindoon bisiláołtsooí bichʼį́ʼ hané naʼtʼáá nitʼę́ę́h), áádóó
  • Yas Niłtʼees 21go yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó binaatʼaanii bikʼíʼjigo beeʼeldǫǫh dazhdiiłdǫǫn, kʼé naʼhódoodlééł biniiniyé naʼaldééhgo akwiidzá, áádóó
  • Wááshindoon bisiláołtsooí doo Naabeehó yikáá anaalwóʼgo; Naakáí dóó ałʼááh dinéʼiʼ Naabeehó yiikʼiʼjįʼ nidaʼdibaʼgo doobaʼkwiin tʼįʼdáʼ, áádóó éí biniiná Naabeehó łaʼ naaltéʼ daazlį́ʼ áádóó Naabeehó bilį́į́ bitsáá adaʼhį́į́l káád.

Atsá biyaazh 15, 1861 biyihah yę́ędą́ą́ʼ naaltsoos bikáaʼgi ałgáádeitʼááh bikáá aalyá, íidą́ą́ naaltsoos bikáaʼgi ałgáádeitʼááhígíí éí Naabeehó bikéyah biʼoh aalyá (1/3 kéyah beeʼbiʼoh aalyá). Woozhchʼį́į́d 1861 biyiihahgo Naakáí Hastiin José Manuel Sánchez dóó 52 Naakáí Naabeehó biłį́į́ʼ bitsą́ą́ anǫǫlkáád nitʼę́ę́h, akǫndi Hastiin Captain Wingate dóó Wááshindoon bisiláołtsooí łį́į́ʼ nidéíʼneiskáádi (Naabeehó baʼ). Íidą́ą́ Hastiin José Manuel Sánchez daʼjiisįįʼ. Áádóó naʼhódoonáʼgo éí Naakáí Naabeehó nidaʼniiłkáádiʼígíí yaʼtį́ʼ hiikáí, díí éí Dził kí Hózhóoniidi. Áádóó naanáłágo éí Naakáí dóó kiisʼáanii Naabeehó yiikʼiʼjįʼ nidasbaaʼ áádóó 12go Naabeehó deisná.

Biniʼantʼąąʼtsózí 09go yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ Naakáí Hastiin Lt. Col. Manuel Antonio Chaves (Yootó Hahoodzo biVolunteer Militia) naatʼaanii abidiilyá, díí éí Shash Bitooʼgi siláołtsooí bikin siʼáánigi. Biyaagi nidaalnishígíí éí 7 officers daʼnilį́ áádóó 203 siláołtsooí. Naas hódéíshzhiizhgo éí Hastiin Manuel Antonio Chaves yáʼátʼééhgo naatʼáanii nilį́ʼ bidiiníʼgo bikʼéʼ hóstʼáá, biniináʼígíí éí chʼiyaan adóóleʼéʼ Naabeehó yiitéʼnį́į́hgo yaʼnaagáá bidiníʼ áádóó siláołtsooí ałdóʼ doo akʼéʼ daʼhóółį́ʼdaʼ dazlį́ʼ. Biniʼantʼąątsoh 10go yoołkááłgo éí łį́į́ʼ ałgáá dikáágo baʼnidiildéí áádóó éí banaʼaldééhgo táá yiiskąąʼ. Naaná beezhee hólǫ́ʼniʼ ałdóʼ aadi daʼdlááhgo baʼnaʼaldééh, Hastiin Manuel Antonio Chaves yéélą́ aslį́į́hgo akwii tʼéíígo baʼnaʼaldééh. Áádóó saah hazlį́ʼgo Naabeehó dóó siláołtsooí ałkʼiʼjéé áádóó beeʼeldǫǫh łaʼ yiidéísdǫǫhgo táá oosdéíʼ. Áádóó 200 aneelʼááhgo Naabeehó siláołtsooí yiʼkʼiʼjééhgo yaʼnidiikáí, áádóó siláołtsooí beeʼeldǫǫh déídeisdǫǫhgo 12 Naabeehó neezná áádóó 40go éí daasná. Akwiidaʼ hótʼį́ʼdiʼ doo bikʼíʼjįʼ Hastiin Gen. Edward Canby naaltsoos yiyiikééd. Díí éí Hastiin Chaves naaltsoos beeʼkééd, akǫndiʼ áádóó naaltsoos ayiiládaʼ. Éí biniiná; Hastiin Chaves atsá bidooltʼé áádóó éí Hastiin Captain Andrew W. Evans akiʼ kééh iiyá. Áádóó Hastiin Chaves éí Beeʼeldííldahsinilgo aaná biʼdoolá, áádóó éí siláołtsooíjiʼ aahwiinítʼį́ bá hooghanji baʼhwį́į́stʼį́ʼdiʼ.

Dį́į́ nahaigo éí Wááshindoondi bee hazʼáanii ádeiłʼíní nidaʼaskáá (Congressional committee woolyéʼgo nidaʼaskáá), díí éí Hwéeldi Naabeehó awaalyáʼiʼ daʼnilį́ʼígíí naaskáá. Áádóó Shash Bitooʼdi aadaʼ hótʼį́į́hdiʼígíí ałdóʼ naaskáá. Éí naʼaskááʼiʼgiʼ 20 éí doodaiiʼ éí 30 Naabeehó naastsééd beeʼeldlǫǫhtsoh howitzers woolyéʼígíí beeʼ. Áádóó nidaʼalkáágo ałdóʼ siláołtsooíłá naʼbidiikidgo anį́į́hlá, "Łaʼ siláołtsooí Naabeehó asdzani dóó baʼałchiʼní néístsééd". Akáʼajiilyééd nitʼééh, Hastiin Lt. Ortiz doodaiiʼ hódiinį́į́hdiʼgo biniiná áádóó akáʼajoolwodaʼ. Áádóó Atsá biyaazh biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Hastiin Manuel Chaves siláołtsooí 400 anéélʼááhgo, Naabeehó bikéyah bikáágo téídiʼéézh áádóó éí aad siláołtsooí Naabeehó yiikʼiʼjįʼ nidaazbaaʼ. Wááshindoondę́ę́ʼ tʼáá dooʼbeeʼlą́ʼ alééhgo.

Nidaʼhadzid yę́ędą́ą́ʼ ałdóʼ bilagáana tʼáá biʼałkʼiijééʼ (Civil War woolyégo beeʼwoojí, bilagáana bizaadjí), iidą́ą́ Bilagáana-Confederate daalyéʼígíí Yootó Hahoodzodi bisiláołtsooí yiikáí (akwééʼiʼ nitʼą́ą́ nahanéʼiʼgiʼ éí bilagáana tʼáá bidaʼhógą́ą́). Akwéé yihah yę́ędą́ą́ʼ Wááshindoon bisáołtsooí ahjígo binaanish hazlį́ʼ, áádóó éí Naakáí dóó ałʼąąh dinéʼéʼ Naabeehó yichʼiʼ nidaʼbaaʼ. Áádóó Naabeehó nitʼą́ą́ nidaʼdibaaʼgo yaʼnaakáí, Naashtʼézhí dóó Yootójiʼ nidaʼdibaaʼ. Iidą́ą́ bilagáana Hastiin William Hemsley Emory naaltsoos bikáaʼgi Naabeehó yaʼhalné, díí éí Naabeehó tʼáá yéigo Naakáí yikʼé daʼdidlį́į́h (Naakáí tʼáá chʼééh adaʼjí tʼį́ʼ łééh) áádóó éí biniiná Naabeehó "lords of New Mexico" yiiłnį́go yoozhí. 1862 biyihah yę́ędą́ą́ʼ Wááshindoon bilsáołtsooí, Bilagáana-Confederate sáołtsooí Yootódę́ę́ʼ baʼchʼiʼ dazhjéé. Díí éí Akałii Bikéyahjigo baʼandaazhjéé. Áádóó éí Naabeehó bikʼíʼjigo daʼdéízhnish.

Hastiin Gen. Canby Hastiin Agent John Ward Naabeehó bikéyahgo hané yiił áyiiłá, díí éí "Naabeehó Wááshindoon bisiláołtsooí bikʼiʼ daʼdéízʼį́ʼ doolééłígíí kin Cuberojįʼ (Tsékʼiz Tóhí) nidaʼhadoonééł. Áádóó Naabeehó áádóó kin Cuberodi nidaʼhaskáíʼígíí éí anaa daʼnilį́į́hgo baʼnitsá hakéés doolééł." nį́į́hgo Naabeehó yiitááyá. Bilagáana iidą́ą́ Naabeehó éí tʼááłáʼagi daʼbighan doolééł, Kiisʼáanii nahalingo. Díí éí Tʼiisyaakin goná daʼbighan doolééł. Áádóó Niłchʼiʼtsozi biyiiyiʼ yiiziłgo Naabeehó bidinéʼéʼ nidaʼbaahígíí Naabeehó biyiichʼą́ą́ niʼnadaʼbaahgo binaanish anaadaʼyiidlá; nitʼę́ę́h Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó daʼniʼį́į́hgo nidaʼbaah daʼnį́ʼgo daʼhalné. Áádóó éí Niłchʼiʼtsoh biyii yiiziłgo Hastiin Gen. Canby binaatʼaanii naaltsoos yichʼiʼ ayiilá, "...Naabeehó ałtso haʼnéístʼą́ą́go ałtso yiigą́ą́go tʼéíyaʼgi átʼé; éí doodaiiʼ éí, ałtso ałgáá niilkáádgo áádóó táá sahdii kéhatʼį́į́hgo alyaago tʼéiyá..." (McNitt, pp. 414–429).

Hwéeldi (1864 yę́ędą́ą́ʼ éélkid)


Biʼantʼáátsoh 1862 biyihah yę́ędą́ą́ʼ éí Hastiin James H. Carleton Hastiin Gen. Canby yiitsiiskʼéh góneʼ iiyá. Áádóó iidą́ą́ Hastiin Biʼééʼ Łichíiʼii yiilʼáád. Díí éí Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó bichʼį́ʼ yiilʼáád áádóó Yaʼiishjááshtsoh 20, 1862 biyihah yę́ędą́ą́ʼ Wááshindoon bisiláołtsooí Naabeehó yiichʼiʼ daʼdéízbaaʼ. Wááshindoon bisiláołtsooí éí scorched earth (military strategy) woolyéʼígíí chooʼdaʼyoosʼį́į́hdiʼ, díí éí bílaʼashdlaʼí bichʼį́ʼ daʼdibaahígíí bighan, bidádaʼákeh, áádóó bilį́į́ bitsą́ą́ kǫʼ beeʼdadidlíd (bitsʼáá bidaʼhodiʼniil) áádóó naaldlooshii nidaʼniilkáádígíí nidaʼtséédgo oolyé. Military scorched earth tactic chooʼį́į́hgo éí bílaʼashdlaʼí bichʼį́ʼ dazhdi baahígíí dichin beeʼhazhniʼaah. 1863 biyihah yę́ędą́ą́ʼ akwii tʼéigo Naabeehółá Wááshindoon bisiláołtsooí bikin naazniilgo ááhooshtʼįįh daʼdinį́diʼgo yaʼakáí aadi.


Áádóó łaʼ Naabeehó tʼáá doo Hwéedigo nidaaskáídaʼ, díí éí Dziłijinii Dinéʼéʼ áádóó nidaaskáídaʼ. Naabeehó Shą́ą́ʼtóhí, Tsʼah Biiʼ Kin, Naatsisʼáán, Kʼaiʼbiiʼtó, Tó Nehelį́į́h, Yaaniilkʼid, Łichíiʼii, Béésh Haagééd, Tsinaabąąs Habitiin, Dził łibáíjiʼ Diné daʼbighanígíí tʼaa doo Hwéeldigo nidaaskáídaʼ. Tʼáá doołágo ałdóʼ Naabeehó tʼáá daʼdzii.

Hwéeldigo naʼasdé[łahgo áshłééh]

1863–1864: 8,500 Naabeehó Hwéeldigo naʼneeskáád

Yas Niłtʼéés 1864 biyihah yę́ędą́ą́ʼ ~8,000–~9,000 Naabeehó Hwéeldigo daʼdiniilkáá (Naaldlooshii nǫǫlkááł naʼhalingo). Áádóó doodazhdiilwóʼígíí éí bilagáana hatáá daʼałdǫǫn áádóó sanii doo hastóí daʼjilinígíí ałdóʼ nidaʼhódiistsééd (Akwiigo shį́į́ Diné baʼdaʼhanéʼ hólǫ́ǫgo átʼé). Naaná łágo éí Naabeehó tó tsénaʼ anoolkáád, aadi tó tséná nidaʼiidlééhgo akwii shį́į́h Dinéłá adein nidaʼhazlį́į́h. 300 tsin sitʼą́ʼ (500 km) anzaadgo Diné naʼneeskáád, 18jįʼ yiiską́ʼ bigáá tʼáániʼ jóógááłgo. Aadi Hwéeldidi éí kéyah 40 dikʼą́ʼ tsin sitʼą́ʼ aniiłtsohgo (104 km²) kéyah bikáaʼgi daʼhoghan, aadi ~8–~9di mííl Naabeehó kéyah yiikáá daʼbighan. 1865 biyihah yę́ędą́ą́ʼ Diné daʼtágo 9,022 daʼbighan Hwéeldidi.

Hwéeldi: W.B.A. bisiláołtsooí haʼídéesʼį́į́ʼ



Nuvola apps kdict.pngNaaltsoos bitsʼą́ą́dóó ééhózinii

  1. ^ Philip Fisher (1985). Hard Facts: Setting and Form in the American Novel (4, reprint ed.). Oxford University Press US. p. 26. ISBN 9780195041316. http://books.google.com/?id=Y5msex2MZFAC Yaʼiishjaashtsoh 14, 2010.



Blue Glass Arrow.svg Ałdóʼ yídíiłtah...


Web-browser-openclipart.svgBéésh Łichíʼii biyiʼdóó ił Nahazʼą́ baa Haneʼ

Hwéeldi parkígíí biweb site: http://www.nmmonuments.org/history.php?inst=8